Baňkování


Průběžně a nikdy nekončící proces odborného vzdělávaní mne tentokrát inspiroval technikou baňkování. Jde o techniku nepocházející pouze z oblasti Číny a čínské kultury, ale také ze starověkého Egypta a Řecka. Nejstarší písemné zmínky o baňkování se našly v lékařském rukopisu, tzv. Eberově papíru (Egypt, 1550 př. n.l.) O léčebném využití baněk se zmiňuje také Hippokrates, který je využíval při vnitřních chorobách. Při technice baňkování se většinou používají plastové, silikonové a skleněné baňky, které po přiložení na vybranou oblast do sebe vytvořeným podtlakem vtáhnou kůží a podkoží s pojivovou tkání, ve kterých dojde k intenzívnímu prokrvení a proniknutí krve mimo cévní řečiště. Baňkováním podporuje tzv. mikrokapilární cirkulaci krevního oběhu. V klasické čínské medicíně existuje rčení "na povrchu uvolněné - uvnitř průchozí" (... li tong wai song...)

Osobně můžu potvrdit účinek baněk, kdy po baňkování na přechodu krční a hrudní páteře (C7 - Th1) jsem cítil volnější a větší rozsah pohybu při otočení hlavy doprava a doleva.